top
Freedom Riders Club Členové Klub Akce klubu Ostatní akce Fotogalerie Muzeum logo
freedom riders
...mohou si vzít na?e ?ivoty, ale nikdy ne na?i svobodu!


Jarní Jedovnice, 2002

Odjezd byl celkem rychlý – na nikoho se zbytečně nečekalo. Karel měl s sebou Moniku, tzn. že důvod proč vždy jezdí pozdě odpadl. Dobré bylo, že naši čtyřnozí miláčci měli jiskru v oku, špatné naopak to, že my také. Na cestě do Jedovnic leží Bukovinka – jedna z obávaných zastávek. Místní hospoda láká atmosférou „kde se zastavil čas“ a levným občerstvením, kterému lze jen těžko odolat. Řada z nás měla ještě v živé paměti onu sobotu, kde jsme se na cestu zpět zhandicapovali několika zelenými s pivem. Podle očitých svědků, jsme snad ani neodjeli s velkou slávou – někteří opilci lili pivo do popelníků… a tak nebylo divu že dnes nás při průjezdu touto vesnicí žádný uvítací ceremoniál nečekal. My jsme však měli cestu jasně stanovenou - s vyšším cílem než jen zapadnout do první linie místních štamgastů. Pokračovali jsme dál až do Jedovnic, kde nám Mirek ukázal kde při koupání s koněm kdysi přišel o zub.

Je pravdou, že někteří slabší jedinci již nevydrželi snášet třes rukou a rozmazaný zrak a upřeli svůj zájem na láhev s whisky. Výsledkem toho bylo, že mnoho z nás začalo mít s každým ujetým metrem drsnější zevnějšek. Šrámy na obličeji od větví nebyly ničím zvláštním. Tzv. kovbojský tunning byl příčinou toho, že jsme byli opět středem pozornosti. Strach z nás přestali náhodní kolemjdoucí mít až ve chvíli, kdy jim Dáša předvedla čistý pád z koně v kroku přímo na asfalt. Dokázala tak, že je z gumy a nezalekne se už vůbec ničeho. Hrdinkou dne se ale stala hlavně svou reakcí na stížnosti majitele restaurace ohledně našich koní uvázaných před zařízením s následnou argumentací a výměnou vizitek. Může si být jistá, že až navštíví tuto hospodu podruhé, bude si ji určitě její majitel dobře pomatovat. Jinak se nic zvláštního nepřihodilo a všichni dojeli kupodivu v pořádku domů. Jedovnice jsou prima.